Idyla venkovského hospodského z konce XIV. století je narušena příchodem tajuplného pana Švarctóta, který mu začne vyhlazovat hosty tím, že na ně šahá. Má černou kápi a nezdravě bílý ksicht, takže je jasné, že se jedná o Smrt, a to smrt černou (tedy mor), které v průběhu skeče podlehnou: tři felčaři, potulný zpěvák, italský fráterník, jenž Černou smrt pronásleduje přes půl kontinentu a chce na ni vyzrát jednoocasou kočkou upletenou z kůže svatého Františka, královský posel, celé české vojsko, jež povolal Václav IV., aby čelilo uherskému vpádu, a nakonec i samotný hostinský, který si celou tu dobu myslí, že Švarctót je jeho dobrý kamarád. Smysl tahle hra velký nedává, ale je to vyloženě holokaust. Vlastně nám to ukázalo cestu.
Možná vás nebude zajímat, že...
Tato hra je v pořadí druhá, ve které vystupuje Václav IV. I tady se na konci zblázní a nadto se odchází zabít. Ve hře Jan Hus: Vzkříšení však opět vystupuje a je duševně zcela zdráv. Jednou si nad tím bude někdo určitě lámat hlavu.
Italský fráterník, který chce Černou smrt porazit bičíkem a svěcenou vodou v rozprašovači, mluví a pohybuje se jako Miloš Zeman. Tehdy jsme to považovali za prima součást naší komiky.
Italský fráterník, který chce Černou smrt porazit bičíkem a svěcenou vodou v rozprašovači, umírá na infarkt myokardu - což dokládá vyjmutím umělohmotného modelu srdce ze záňadří. Za tento model jsme byli v kabinetu biologie pravidelně nuceni skládat zálohu ve výši na tu dobu astronomických 1000 korun!
