Třetí říše vyhrála válku a ovládla svět, takže všude už desítky let panuje klid, mír a spokojenost. Tu a tam ale prosakují zvěsti o jakýchsi koncentračních táborech, které vrhají nedobré světlo na památku milovaného Vůdce. Aby předešly negativnímu vlivu těchto zpráv na mládež, rozhodly se propagační složky vedoucích orgánů strany a státu uvést před členy Hitlerjugend edukativní hru Zamilovaný Hitler. Její cíl je jednoduchý: ukázat, že za všechno jsou odpovědni někdejší Vůdcovi spolužáci (samozřejmě Židé), kteří jej kdysi šikanovali a snažili se zkazit svou zvrhlostí. Zvláště jeden z nich, krásný Šamir Schindler… V pozadí však bublá kabalistické spiknutí a Židé se nakonec rvou sami mezi sebou jako potírající se horda krys.
Možná vás nebude zajímat, že...
Napoprvé hra nebyla vůbec úspěšná.
Napodruhé jsme ke hře přidali úvodní seminář. Seminář úspěšný byl, hra samotná stále ne.
Napotřetí jsme hru už nehráli.
Jde o náš nejkontroverznější kus. Někteří lidé (vesměs Židé) nechtěli chápat, že jde o legraci.
Také ostatní diváci nechtěli chápat, že jde o legraci a nesmáli se.
S odstupem času to chápeme.
Ve hře reálně zazní věta: „Adolf Hitler, ani žádný jiný člen NSDAP, ani žádný jiný příslušník německého národa nenese za koncentrační tábory žádnou zodpovědnost.“
Pozdrav „Sieg Heil!“ jsme z právních důvodů nahradili osvědčeným „Vítězství zdar!“, široce rozšířeným v krajně pravicovém hnutí v celé České republice.
Někteří z nás kdysi spolupracovali s Janem Kopalem, jedním z vůdců neonacistické scény u nás, opakovaně soudně trestaným.
